Včelařská konference

Máte pravdu Josefe, že les musí vydělávat a lesník musí myslet na mnoho desítek dopředu. Ale tak dopředu jak rychle rostou stromy nic nevymyslí. Nemůže vědět jaká a po čem bude poptávka. V podstatě jsem jen chtěl říct, že je škoda, že se vytrácí rozmanitost a, že to jednou bude chybět. Na rámky je dobré v podstatě každé dřevo. Mám rámky z různého co mi zbylo. Ale dobré dřevo, konstrukčně myslím, je i buk. Má podobnou strukturu vláken, ale je cenově a váhově víš. Ale ať se použije jakékoliv dřevo, tak horní loučku přitluču ze shora a z boku a s vytahováním loučky nemám problém a hoffmanovy rámky používám také. Aleš

Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás. Dříve tady byl jen smrk a borovice a něco jasanů. Dubiny se tu využívali hlavně jen na palivo. Dnes je les plný všeho možného.
Dříve to měli lesníci jednoduché po celá staletí se vědělo nač a kolik toho kterého dříví bude potřeba. Dřevotřískám je to ale jedno.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ales Molcik <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e
> Datum: 12.11.2010 09:41:55
> ----------------------------------------
> Máte pravdu Josefe, že les musí vydělávat a lesník musí myslet na mnoho
> desítek dopředu. Ale tak dopředu jak rychle rostou stromy nic nevymyslí.
> Nemůže vědět jaká a po čem bude poptávka. V podstatě jsem jen chtěl říct,
> že je škoda, že se vytrácí rozmanitost a, že to jednou bude chybět. Na
> rámky je dobré v podstatě každé dřevo. Mám rámky z různého co mi zbylo. Ale
> dobré dřevo, konstrukčně myslím, je i buk. Má podobnou strukturu vláken,
> ale je cenově a váhově víš. Ale ať se použije       jakékoliv dřevo, tak horní
> loučku přitluču ze shora a z boku a s vytahováním loučky nemám problém a
> hoffmanovy rámky používám také. Aleš
>
>
>

"Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás."

Tak to u nás se rozmanitost zaím spíš vytrácí. Někdy jak začal socialismus, tak pravděpodobně z lesa u nás vybrali nejlepší stromy a volné plochy nechali zarůst napůl přirozeným náletem všeho možného, od bezů, střemch, osik přes lípy a břízy po duby, buky, javory...... Dokonce i smrky vysázeli a potom je nechali napůl zahlušit maliním a těmi listnáči, vznikl tam normální smíšený les. Takže za socíku bylo v lesích spousty snůšky a mimořádně členitý les.
Jak se to převrátilo, tak těsně hned potom jsem taky zaznamenal "vytěžení" pár mohutných , javorů, dubů a podobně o průměru pařez skoro k metru. Potom lesy převzali soukromí majitelé a ti staré smíšené porosty hned vykáceli, dřevo zpeněžili a rovnou tam nasadili smrky. A o ty smrky se soukromníci pečlivě starají, takže nic jiného než smrky a nějaké maliníky na okrajích tam není. Ty mladší smíšené divoké postupně vytěžovali a vytěžují od plevelných dřevin, od lip, vrb , javorů, obecně všech měkkých dřevin, kterými doma topí a nechávají pouze lepší tvrdé listnáče, buky, duby nebo prázdná místa osazují smrky. Takže dříve byl les členítý od toho, že zrovna na některém místě před nějakými 50 lety shodili nějaký mohutný strom a ono to tam zarostlo tím, co zrovna se tam prosadilo, nyní je les členítý jen podle toho, jak jednotliví majitelé vlastní příslušný kousek lesa. Obvykle tam je buď vyčištěný nebo i nevyčištěný starý členitý socialistický smíšený les nebo nově vysázené smrky.
Akorát se u nás v posledních letech objevil kůrovec a nějaké smrky zlikvidoval, takže to sázení smrků se možná trochu zarazilo.

Pokud má někdo známého truhláře či alespoň truhlářské vybavení, doporučuji na rámky modřín, ten vydrží déle, než lípa či smrk.
Před pár lety u mého včelína (550m n.m.) byl vytěžen les (soukromníkem) a osázen směsí smrků, buků a modřínů. Les je každoročně opečováván nejdříve kosením buřiny, stříkáním proti zimnímu okusu zvěří, nyní (výška cca 3-4 metry) osekáváním spodních větví. Dříve se les po vysázení nechával napospas buřině, kterou musely smrky pod sebou udusit. To osekávání spodních větví jsem letos viděl poprvé.
Pepa


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Friday, November 12, 2010 1:05 PM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: akat - Lipa - drevo pro v?ela?e

"Vůbec bych neřekl že se vytrácí rozmanitost, alespoň u nás."

Tak to u nás se rozmanitost zaím spíš vytrácí. Někdy jak začal socialismus, tak pravděpodobně z lesa u nás vybrali nejlepší stromy a volné plochy nechali zarůst napůl přirozeným náletem všeho možného, od bezů, střemch, osik přes lípy a břízy po duby, buky, javory...... Dokonce i smrky vysázeli a potom je nechali napůl zahlušit maliním a těmi listnáči, vznikl tam normální smíšený les. Takže za socíku bylo v lesích spousty snůšky a mimořádně členitý les.
Jak se to převrátilo, tak těsně hned potom jsem taky zaznamenal "vytěžení"
pár mohutných , javorů, dubů a podobně o průměru pařez skoro k metru. Potom lesy převzali soukromí majitelé a ti staré smíšené porosty hned vykáceli, dřevo zpeněžili a rovnou tam nasadili smrky. A o ty smrky se soukromníci pečlivě starají, takže nic jiného než smrky a nějaké maliníky na okrajích tam není. Ty mladší smíšené divoké postupně vytěžovali a vytěžují od plevelných dřevin, od lip, vrb , javorů, obecně všech měkkých dřevin, kterými doma topí a nechávají pouze lepší tvrdé listnáče, buky, duby nebo prázdná místa osazují smrky. Takže dříve byl les členítý od toho, že zrovna na některém místě před nějakými 50 lety shodili nějaký mohutný strom a ono to tam zarostlo tím, co zrovna se tam prosadilo, nyní je les členítý jen podle toho, jak jednotliví majitelé vlastní příslušný kousek lesa.
Obvykle tam je buď vyčištěný nebo i nevyčištěný starý členitý socialistický smíšený les nebo nově vysázené smrky.
Akorát se u nás v posledních letech objevil kůrovec a nějaké smrky zlikvidoval, takže to sázení smrků se možná trochu zarazilo.

Modřin sice vydrží, ale hodně se štípe. Na venkovní obložení včelínu je výborný. Spodní ořezávání větví od mladého stromu se dělá, aby kmen byl rovný s minimem suků. Jde to i o listnáčů tím se koruna posune nahoru a kmen je delší a má větší výtěžnost. Aleš

Kdysi jsem chtěl zamezit promačkávání loučky rámku v zadováku kleštěmi a dal jsem u známého udělat loučky k plástům z tvrdých dřev. Měl jsem doma javor, habr, dub, buk a třešeň.
Problém je akorát v tom, že do těch dřev se hřebíky špatně tlučou, přes vlákna často i tenký hřebík loučku trhá, nakonec jsem otvory předvrtával tenkým vrtákem. Ale ve směru vláken hřebíky drží perfektně, několikrát pevněji než v třeba lípě nebo i smrku. Trošku problém byl buk, jeho dřevo se hodně uštipuje a dub, protože použité dřevo bylo hodně nekvalitní a popraskané, takže se loučky taky hodně štípaly. Habr byl z použitých dřev asi nejhouževnatější a kromě dubu nejtvrdší, přitom nástroji znatelně lépe opracovatelný než dub. Javor byl měkčí a bez let stejně jako lípa, velmi málo se štípal, nadarmo se javor nepoužívá hodně v dřevomodelářství a přitom byl o hodně tvrdší než lípa a taky o něco tvrdší než smrk. Na rámky se mně jeví javorové dřevo, zřejmě z javorů klenů, jako hodně nadějné. Třešeň byla spíš takové odpadní dřevo, je poměrně měkké a má výrazná léta, poměrně dost se štípe, spíš je to okrasné dřevo na nějaké drobné násady a rukojeti a obklady stěn a podobně než na nějaké "techničtější" použití .
Dřevo jsem bral z dřeva na topení z menších špalků, z velkých špalků může mít to dřevo vlastnosti trochu jiné...

"Spodní ořezávání větví od mladého stromu se dělá, aby kmen byl rovný s minimem suků. Jde to i o listnáčů tím se koruna posune nahoru a kmen je delší a má větší výtěžnost.
No, co jsem viděl jeden vysázený listnatý les, vlastně dva, jeden kdysi před 40 lety, jeden nyní, tam se to nahánělo malým sponem sazenic , co metr a půl nebo ještě méně. Už jak takové stromy dorostou do výšky takových dvou metrů, jejich koruny se souvisle zapojí a nižší větve uhynou samy na nedostatek světla. Takhle to půjde pořád dál, stromy se budou natahovat, koruny jen na vršku, slabší usychat....
Nevím to jistě, u jehličnanů zřejmě ořezávání spodních větví k vypěstování delší koruny bez suků funguje, u listnáčů, pokud budou řídce, místo ořezaných na tom místě vyraší nové větve.

Modrin rozhodne ze sve zkusenosti nedoporucim. Je moc tezky. A mozna ze je
i vecny. Ani jedno neni u mych vcel zadouci....

T.H.

Pokud má někdo známého truhláře či alespoň truhlářské vybavení, doporučuji
> na rámky modřín, ten vydrží déle, než lípa či smrk.